Jak si udržet vnitřní balanc?

V každém z nás se nachází několik částí. Při zjednodušení můžeme mluvit o třech základních principech v nás. Můžeme je označit za mužský princip, takový náš vnitřní muž, ženský princip, taková naše vnitřní žena a dětský princip, taková naše holčička nebo chlapeček.

Všechny tyto tři principy jsou stejně důležité. Je třeba o nich vědět a dávat jim stejnou pozornost a péči. Umožňovat jim se plně projevit, ale vždy v souladu s ostatními principy.

Ať už jsme malí nebo velcí, ženy nebo muži, v každém z nás tyto tři principy jsou. Žádný nemá převažovat nebo být upozaďován. Co pro nás představují a k čemu nám jsou?

Podíváme se na ně jednotlivě.

Co to je ten mužský princip?

Náš vnitřní muž nám dodává jakýsi rámec, ve kterém se pak vyskytujeme. Určuje naše hranice. Chrání. Podporuje. Vytváří pravidla naší životní hry. Udává směr a zaměření. Nastavuje tempo, ve kterém se pohybujeme.

A co představuje ženský princip? 

Naše vnitřní žena pak tvoří obsah tohoto rámce. Pečuje o něj. Zvelebuje. Zklidňuje. Generuje zdroje energie. Dodává náplň. Tvoří smysl této hry. Vnitřně motivuje. Inspiruje. Jde do šířky a do hloubky. Zároveň celý systém udržuje ve vzrušující dynamice. 

A co dítě v nás?

Vnitřní dítě tvoří potom v tomto systému život. Přináší barvy. Generuje radost. Obnovuje. Objevuje nové a neotřelé pohledy. Zbavuje strachů a pochybností. Užívá si a prožívá. Nutí k odhodlání. Umožňuje jít za překážky. Jde do dobrodružství. Bourá předsudky.

Když tihle tři spolupracují na společném projektu, jdou ruku v ruce stejnou cestou,  cítíme se dobře, jsme naplnění. Vše se nám daří. Cítíme svou vlastní sílu, což zvyšuje naše sebevědomí.

Cílem je tedy vytvořit rovnostranný trojúhelník muž-žena-dítě, v jehož středu se pak nacházíme my sami.

Pokud však některého z nich upřednostňujeme nad jiné, což se stává běžně, nejsme v souladu sami se sebou, nejsme prostě v rovnováze, ve svém středu. A není nám v tom dobře.

A podle toho, kterou část upřednostňujeme, se potom v našem životě dějí typické situace. Zažíváme typické emoce, v hlavě nám létají typické myšlenkové vzorce a podle nich potom jednáme a tvoříme celý náš objektivní svět.

Několik příkladů:

Co se děje, když upřednostníme mužský princip?

Jsme pak zaměřeni na akci a výkon. Zvládáme toho opravdu hodně. Umíme zatnout zuby a jet. 

Díky tomuto nastavení můžeme být úspěšní. Ale kupodivu se může stát taky druhý extrém, že ať ze sebe sedřeme kůži, pracujeme od nevidím do nevidím, odvádíme kvalitní práci, úspěch a ani ohodnocení to nepřináší. Necítíme se šťastně tak ani tak. Proč?

Svoji energii totiž vkládáme buď sice do svého rámce, ale bez náplně a života, nebo ji vkládáme do rámce, který není náš, pracujeme pro druhé, stavíme jejich rámce a na náš projekt už nezbývá prostor, čas a ani energie.

Energii a péči nemáme kde najít, nemáme už skoro z ničeho radost. Naši vnitřní ženu a dítě jsme totiž potlačili. A potlačili jsme je taky z toho důvodu, že oni, když jim nevěnujeme pozornost, jsou nespokojení, frustrovaní, dožadují se prostoru a to je otravné. Nevědomě jsme si vytvořili tuto obranou taktiku potlačení, která ale z dlouhodobého hlediska nefunguje.

Frustrovaná vnitřní žena nám pak přináší řadu negativních emocí a myšlenek. Jsou to především výčitky, nespokojenost, další tlak na výkon, nadávky, snižování našich hodnot, nedůvěra, demotivace. Nespokojené vnitřní dítě je trucovité, dožaduje se pozornosti, chce víc a víc, vyvolává pocit naší neschopnosti. Přináší letargii, smutek, bezmoc, prázdno.

Pokud tento vzorec žijete právě vy, je potřeba nechat na chvilku svého muže uložit na gauč, dát mu pusu, poděkovat, ocenit ho a přikrýt ho novinami, ať si dá na chvilku oraz. A zjistit, co přesně teď potřebuje a co schází vaší vnitřní ženě a dítěti. A to jim urychleně dát.

Co můžu udělat pro svoji vnitřní ženu? Nový účes, něco hezkého na sebe, masáž, vana plná pěny, knížka, pokec s kamarádkami, vyrazit do posilovny, zajít si s kamarády na pivo.…?

Co můžu udělat pro své dítě? Vyrazit si do přírody, někam kde jsem ještě nebyl, udělat, co jsem vždycky chtěl, ale bylo mě to blbý, projet se na kole, udělat hvězdu, vybarvit si omalovánku, pořídit si konečně svýho plyšáka, postavit věž z lega, skočit padákem….?

Co se děje, když upřednostníme ženský princip?

Pečujeme a staráme se o druhé. Udržujeme v našich domovech pořádek, hezké prostředí, neexistuje nemít vytřenou zem, neutřený prach, neumyté nádobí nebo se někde povalující věci. Zajišťujeme druhým komfort. Mají navařeno, napečeno. Lednička je plná. Vypráno a vyžehleno. Nikdo se nemusí o nic starat. Jsme tu vždy pro ostatní, když potřebují. Vyslechnout. Pochopit. Pomoct. Zavést, odvést.

Děláte toho tolik a přece ve vás není úplně pocit štěstí? Něco tomu chybí? Radost, zábava a uvolnění? Že něco i nemusíte? Že můžete říct i ne? Že můžete udělat i jen to, co není potřeba, ale co chcete? Že nemusí být vše, ani vy, tak dokonalí?

Vaše vnitřní dítě máte totiž někde potlačené. Nedáváte mu prostor. Máte pocit, že by vás v tom vašem dění rušilo. Dělalo chaos a nepořádek. Dávalo věci na ruby. A tak způsobně a tiše sedí, dělá jen to co se od něj očekává a za co bude pochváleno. Způsobná hodná a poslušná malá holčička, rozumný chápavý chlapeček, co dělají mamince jen radost. Opravdu je tohle vaše dítě takto spokojené.

Co potřebuje vaše díte? Co mu schází? Umazat a klidně si i odřít kolena, válet sudy, proběhnout se v louži, zahrát si polštářovou bitvu, zatančit si a zazpívat, udělat něco šílenýho….?

Nebo máte pocit, že za tím vším, co děláte, není nic, co vás naplňuje? Co dává přesahující smysl? Něco, co za vámi zůstává. Že vlastně vůbec neuplatňujete svůj celý potenciál a že jste vzdali všechny své odvážné sny a cíle pro blaho rodiny?

Váš vnitřní muž je patrně slabý a podřízený. Takový podpantoflák. Neumí říct ne, postavit se za sebe, zajistit si pro sebe to, co je pro něj důležité. Bere ohledy a chce, aby byla jeho žena spokojená. Pomáhá v domácnosti, s dětmi, chodí na rodinné oslavy, do divadel, kam si jeho žena přeje.

Ale co potřebuje váš vnitřní muž opravdu? Vnitřně potřebuji akci, překonávat překážky, scházet se s jinými muži, sportovat, riskovat… Potřebuje vést a být následován. Potřebuje, aby za ním něco smysluplného zůstávalo.

A co když upřednostňujme dítěte v nás?

Máme hodně aktivit, nadchneme se vždy pro něco nového, co musíme mít, zažít, přeskakujeme z jedné věci na druhou. Rychle nás přestávají věci, situace nebo i lidi bavit.  Potřebujeme mít nové a nové zážitky. Nesnášíme nudu a stereotyp. Pořád potřebujeme nějaké podněty zvenku. Nemáme rádi stagnaci, klid a ticho. Hledáme lepší a lepší věci a zážitky, protože když je nemáme, necítíme se dobře. Proč?

Chybí vám v tom mužský rámec. Určitý řád a pravidla, určitá koncepce, která nastaví určité hranice. Která aktivitu a energii zformuje a zúží, dá jí zaměření. Díky překonávání překážek a vytrvání se totiž v dané aktivitě začnete cítit jistí, zkušení, jde vám líp, a proto vás i víc baví, máte potřebu tuto aktivitu rozvíjet. Není pak potřeba vyhledávat stále nové zdroje.

Co tedy potřebuje váš vnitřní muž? Potřebuje vizi, plán, konkrétní strategii, akční kroky, překonávat překážky, začít běhat, zahrát si tenis, vyšlápnout Praděd, vyrazit si na dovolenou karavanem….?

Chybí tu i ženský princip, který je zaměřený více do sebe. Který zdroje vnitřního štěstí nehledá venku, ale uvnitř sebe. Péčí o sebe, své tělo, duši. Který dodává díky sebepřijetí a sebelásce vnitřní klid. Nebojí se být i sama se sebou v tichu a uslyšet i nepříjemné části nás. Přijmout a zpracovat naše slabosti a stíny.

Co potřebuje vše vnitřní žena teď nejvíc? Potřebujete si někam zalézt, do klidu, relaxovat, jíst, meditovat, milovat se, tančit, sdílet s jinými, napojit se na sebe…?

Tohle je jen pár příkladů. Další varianty nastávají, když některý princip potlačíme a převáží zbývající dva.  Berte tohle jako vzory. V realitě se pak proměňují jednotlivé varianty navzájem, podle situací, podle okolností.

A když se naučíme tyto naše vnitřní aspekty vnímat, pochopit, kde se zrovna momentálně nacházíme, co přesně potřebujeme, můžeme se krásně dosytit a dát sami sebe opět do rovnováhy.

A pokud se o sobě chcete dozvědět víc, mrkněte na praktický ebook >>

Jsem průvodkyně na cestách a životních křižovatkách všech, kterým přestala fungovat vnitřní navigace.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů